sobota 16. ledna 2010

Kočka v pizzerii

 Tento příběh je zcela vymyšlený, pouze jsem se inspirovala jednou kočkou, co opravdu bydlí v pizzerii.
  Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je kočka Berta, která nemá jeden drápek na pravé přední tlapce.
  Berta je jako mnoho ostatních koček žijících na ulici odkázána na zbytky jídel od hodných lidí. Znáte to, kočičí smečky a jejich neustálé rvačky o území i partnerky, tmavé úzké uličky, noční mňoukání, ze kterého někdy lidem běhá mráz po zádech, ale také mnoho parazitů a nemocí.
  V takovém prostředí Berta nežila vždycky, bydlela u jedné hodné staré paní asi rok. Jenže ta hodná paní jednou odjela bílým červeně blikajícím autem a už nikdy se k Bertě nevrátila. Do bytu bývalé paničky se nastěhovali noví lidé. Berta se snažila na sebe upozorňovat, jak se jen dalo, ale nikdo se jí nevěnoval. Za pár dnů Bertu přestali krmit i zbytky jídla a vyhnali jí pryč, protože jedno z člověčích mláďat mělo na kočky alergii.
  Asi 2 roky se Berta toulala různě městem, pak narazila na pána, spícího na hromadě páchnoucích dek - bezdomovce. Když zrovna měl bezdomovec jídla na rozdělení, dal drobet i Bertě. Zůstali spolu měsíc, pak nastala zima. Bezdomovec onemocněl a - snad to bylo horečkou - chtěl Bertu chytit a upéct na ohni. Berta se ještě chvíli kolem bezdomovce s určitým odstupem motala.
  Jednou se Bertě podařilo nalákat toho ubohého bezdomovce až k nějakým lidem před dům. Ti ho vzali domů, ale bez Berty. Berta každý den chodila ke dveřím a pod okna, čekala až se její pán vrátí.
 Když byl pán skoro zdravý, museli lidé, u nichž bydlel někam na pár hodin odjet. Až byl "čistý vzduch" pustil pán Bertu do domu a dal jí nějakou masovou konzervu. Berta byla šťastná a přála si, aby to tak vydrželo stále.
  Hodiny ubíhali a až bylo slyšet motor auta vracejících se majitelů domu, musela Berta rychle pryč.
  Majitelé domu se vrátili a v rukou nesli krabice vonící nějakými dobrůtkami - pizzami. Mluvili o nějaké slavnosti a strašně se zlobili, protože prý dorazila méně než polovina hostů a že mají proto velké zbytky. Dohadovali se, co s tím budou dělat.
  V domě krabice položili na stůl a nabídli je bezdomovci s výrokem, že asi celý týden nebudou nic jiného jíst než pizzu. Na poprvé se do pizzy pustili s velkým nadšením, ale po pár dnech jí majitelé domu nechtěli ani vidět. Chtěli jí darovat nějaké restauraci nebo nějakým lidem, ale nikdo tak starou pizzu nechtěl.
  Bezdomovci pizza stále chutnala, ale kdyby jí jedl sám, nespořádal by ji ani za týden. Tak když se majitelé domu nedívali, dal pizzu Bertě - ta se oblizovala, ale nezdálo se jí to až tak dobré - není divu, pizza už nebyla křehká, navíc byla studená. Tentokrát si majitelé domu Berty nevšimli.

Počet návštěv