Tento příběh je zcela vymyšlený, pouze jsem se inspirovala jednou kočkou, co opravdu bydlí v pizzerii.
Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je kočka Berta, která nemá jeden drápek na pravé přední tlapce.
Berta je jako mnoho ostatních koček žijících na ulici odkázána na zbytky jídel od hodných lidí. Znáte to, kočičí smečky a jejich neustálé rvačky o území i partnerky, tmavé úzké uličky, noční mňoukání, ze kterého někdy lidem běhá mráz po zádech, ale také mnoho parazitů a nemocí.
V takovém prostředí Berta nežila vždycky, bydlela u jedné hodné staré paní asi rok. Jenže ta hodná paní jednou odjela bílým červeně blikajícím autem a už nikdy se k Bertě nevrátila. Do bytu bývalé paničky se nastěhovali noví lidé. Berta se snažila na sebe upozorňovat, jak se jen dalo, ale nikdo se jí nevěnoval. Za pár dnů Bertu přestali krmit i zbytky jídla a vyhnali jí pryč, protože jedno z člověčích mláďat mělo na kočky alergii.
Asi 2 roky se Berta toulala různě městem, pak narazila na pána, spícího na hromadě páchnoucích dek - bezdomovce. Když zrovna měl bezdomovec jídla na rozdělení, dal drobet i Bertě. Zůstali spolu měsíc, pak nastala zima. Bezdomovec onemocněl a - snad to bylo horečkou - chtěl Bertu chytit a upéct na ohni. Berta se ještě chvíli kolem bezdomovce s určitým odstupem motala.
Jednou se Bertě podařilo nalákat toho ubohého bezdomovce až k nějakým lidem před dům. Ti ho vzali domů, ale bez Berty. Berta každý den chodila ke dveřím a pod okna, čekala až se její pán vrátí.
Když byl pán skoro zdravý, museli lidé, u nichž bydlel někam na pár hodin odjet. Až byl "čistý vzduch" pustil pán Bertu do domu a dal jí nějakou masovou konzervu. Berta byla šťastná a přála si, aby to tak vydrželo stále.
Hodiny ubíhali a až bylo slyšet motor auta vracejících se majitelů domu, musela Berta rychle pryč.
Majitelé domu se vrátili a v rukou nesli krabice vonící nějakými dobrůtkami - pizzami. Mluvili o nějaké slavnosti a strašně se zlobili, protože prý dorazila méně než polovina hostů a že mají proto velké zbytky. Dohadovali se, co s tím budou dělat.
V domě krabice položili na stůl a nabídli je bezdomovci s výrokem, že asi celý týden nebudou nic jiného jíst než pizzu. Na poprvé se do pizzy pustili s velkým nadšením, ale po pár dnech jí majitelé domu nechtěli ani vidět. Chtěli jí darovat nějaké restauraci nebo nějakým lidem, ale nikdo tak starou pizzu nechtěl.
Bezdomovci pizza stále chutnala, ale kdyby jí jedl sám, nespořádal by ji ani za týden. Tak když se majitelé domu nedívali, dal pizzu Bertě - ta se oblizovala, ale nezdálo se jí to až tak dobré - není divu, pizza už nebyla křehká, navíc byla studená. Tentokrát si majitelé domu Berty nevšimli.
Když byl bezdomovec zdraví, vzali ho lidé do nějaké zapadlé malé restaurace, aby měl práci a mohl si vydělat na vlastní byt. Přijali ho, ale zpočátku musel pouze vynášet odpadky a vytírat podlahu. Později ho povýšili na umývače nádobí, pak na číšníka a nakonec ho pustili i k vaření. Bezdomovec se hned ujal práce a udělal v restauraci svůj první kuchařský výtvor - salát se skopovým masem, mrkví, křenem a sýrem politý hodně bylinným dresingem. Hned po podání zákazníkovi se zdvihl poplach, kdo prý udělal tak skvělý salát, že vždy do této restaurace chodí lidé jen proto, že to mají blízko pracoviště, ale jídla vždy nebyla nijak příliš dobrá. Šéfkuchař nejdříve vynadal bezdomovci, že nemá co dělat jídla mimo předepsaných receptů, ale když zjistil, že to zákazníkovi moc chutnalo, nechal tento salát zapsat do menu.
Po několika takovýchto kuchařských překvapeních šéfkuchař dal bezdomovci volnou ruku jak ve vaření, tak v tvorbě menu a samozřejmě o hodně lepší plat.
Bezdomovec chvíli vymýšlel nová jídla, nové přílohy i nové polévky. Ale i když začala být restaurace stále více oblíbená, cosi mu přesto v menu chybělo.
Když mu skončila pracovní doba a chtěl si zajít pro výplatu, potkal před vchodem Bertu. Vrátil se do restaurace pro odřezky masa a dal je Bertě k jídlu. Náhle ho napadlo, co v menu schází - pizza!
Až se Berta najedla, chtěl jít bezdomovec vybrat výplatu, ale Berta ho stále vedle pryč a naznačovala aby šel za ní opačným směrem. Na konci ulice před křižovatkou byl na zdi plakát:VELKÁ ŠANCE, ZA NEJLEPŠÍ KUCHAŘSKÝ VÝKON VELKÁ PENĚŽNÍ ODMĚNA!
Že by Berta uměla číst, to se nezdálo bezdomovci jako reálné. Za pár vteřin ale viděl pravý důvod Bertina konání. Na druhé straně ulice naproti bance přijel obří nákladní vůz a narazil do parkujících aut před bankou. Auta se nejprve jen namuchlala, ale po chvíli přeskočila jiskra a vše bylo v plamenech. Takže Berta bezdomovce zachránila. Bezdomovec hned z nejbližší budky zavolal tísňové volání a zanedlouho byla na místě policie i s hasiči a záchrannou službou. Bezdomovce na policii vyslechli a sdělili mu, že jediný, kdo byl vážně zraněn, byl řidič nákladního auta, u něhož bylo zjištěno velké množství alkoholu v krvi.
Bezdomovec se přihlásil na soutěž, co se měla konat přibližně za týden. Zatím si v restauraci natrénoval přípravu pizzy i jiných jídel.
Den konání soutěže koupil bezdomovec Bertě známku na krk s jejím i jeho jménem a kočičí přepravku. Jenže na soutěži řekli, že kočka ani v přepravce na soutěž nesmí. Musí ji nechat v hlavní chodbě. Bezdomovec proto na soutěž nechtěl jít, bez Berty ne. Ale Berta ho přesvědčila, že ta soutěž je jeho jediná šance, jak získat pořádný domov pro něj i pro ní.
Přípravy na soutěž byly dlouhé. Jeden zvlášť rivalský kuchař nejspíše z Arábie byl od počátku podezřelý. Nosil s sebou stále černý kufřík, na prstech měl nevídáno mnoho drahých starožitných prstenů a byl obklopen třemi strážci v "opravdu nenápadných černých oblecích".
Každý kuchař měl přidělen jeden stůl s veškerým příslušenstvím, kuchaři si jej směli prozkoumat a prohlédnout.
Začalo 1., tzv. "zahřívací kolo". Každý kuchař měl udělat nějaký předkrm z omezeného množství porotou vybraných ingrediencí.
Kdo jiný než bezdomovec dostal nejvíce bodů - a o jeden bod méně vedl na 2. místě arabský kuchař.
Berta se zatím snažila dostat z přepravky, už měla dvířka odemčená, jen čekala až se hlídač otočí jinam. To se jí povedlo, až když začalo 2. kolo, hned pádila za svým páníčkem bezdomovcem.
V 2. kole se dalo získat nejvíce bodů. Dělalo se jídlo z hovězího masa s nějakou přílohou. Bezdomovec byl ve svém živlu, neexistovalo pro něj nic jiného než stůl, nádobí a jídlo. Dokonce ho už přestal znepokojovat pohled arabského kuchaře od vedlejšího stolu.
Jídlo bylo takřka hotovo. Vtom si bezdomovec všiml, že se k němu arabský kuchař blíží a něco drží v ruce. Vtom přiběhla Berta a skočila arabskému kuchaři na záda, ten se lekl a z ruky mu vypadl pytlíček jakéhosi prášku přímo do jeho kuchařského výtvoru. Bezdomovec se na Bertu rozhněval, co to prokrista udělala. Hlavně aby nepřišli na to, že to je jeho kočka!
Arabský kuchař klel něco v rodném jazyce a bouchal pěstí do stolu, až se trochu uklidnil, snažil se vyndat vysypaný prášek z jeho skoro dokončeného jídla, ale nešlo mu to.
Zatím strážník odchytil Bertu, bezdomovec doaranžovával poslední kousky svého kuchařského výtvoru, když vtom mu někdo zaklepal na rameno - strážník zjistil, že je Berta jeho kočka a i s ní ho vyhodil na chodbu.
Bezdomovec si vyčítal, proč jen musel Bertu s sebou brát, tolik jí přisuzoval štěstí, ale zmýlil se. A Berta sedí, jako by neudělala nic špatného.
Na chodbu doléhali hlasy ze sálu, kde se konala soutěž. Lidé tam křičeli, tleskali a něco tam pronášeli do mikrofonu - asi vyhlašovali vítěze. Skoro až s pláčem na krajíčku se bezdomovec odvážil podívat pootevřenými dveřmi do sálu. Tam už usazovali na kuchařský trůn arabského kuchaře a předávali mu květiny, ten však nevypadal šťastně - proč?
Pak zaslechl, že ten člověk s jeho neposednou kočkou by se umístil na stejné příčce, ale snížili mu body kvůli tomu incidentu. Následně začali znovu oslavovat vítěze.
Avšak najednou se jeden z porotců skácel a začal se svíjet v žaludečních křečích. Všichni se kolem něj seběhli a přivolali lékaře. Porotce odnesli opatrně někam do zákulisí a tam ho lékař prohlédl.
Asi po půl hodině zjistili, že v jednom z jídel musel být jed. Pak nějaký odborník postupně čichal k zbytkům jídel - arabský kuchař se potil strachem, bylo jasné, co to bylo za prášek.
Když došli k jídlu arabského kuchaře, poznali, že to je to otrávené jídlo. Arabského kuchaře diskvalifikovali a předali policii.
Vítězem se tudíž stal bezdomovec. Pogratulovali mu a dodali, že by si více měl hlídat kočku. Bezdomovec se hradil, že ta kočka přišla na to, že má tamten kuchař jed, chtěl ho vysypat bezdomovci do jídla a tím pádem by měl zajištěnou výhru i na 2. místě. Nikdo ale bezdomovci nevěřil, tak požádal kameramana, který natáčel u jeho vařícího místa, aby pustil natočené záběry - z toho bylo zřejmé, že arabský kuchař chtěl podvádět.
Další den bylo v novinách o podvodném arabském kuchaři, co vlastně ani nebyl občanem této země, takže neměl právo zúčastnit se soutěže. Navíc byl prozkoumán jeho černý kufřík, v němž bylo nejen mnoho drog, jedů a koření, ale také střelná zbraň a malá výbušnina. Arabský kuchař byl poslán do své země, kde už si s ním poradí.
Bezdomovec si za výhru koupil malou pizzerii, kde bydlel i s Bertou a po několika letech i se svou manželkou. Berta krátce po jejich svatbě zemřela na nemocné srdíčko a byla pohřbena v dětské rakvi přímo pod podlahou v pizzerii. Krátce po Bertině smrti byla počata malá dceruška - Berta.
sobota 16. ledna 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat